RSHA



     Hlavní říský bezpečnostní úřad (zkratkou RSHA) vznikl 22. září 1939. Tehdy nařídil Reichsführer SS Heinrich Himmler sloučení několika důležitých orgánů Třetí říše. Jednalo se o Bezpečnostní policii (Sicherheitspolizei - SIPO), Bezpečnostní služby (Sicherheitsdienst – SD), Německou tajnou policii (Geheime Staatspolizei – Gestapo) a Kriminální polici (Kriminalpolizei). Všechny tyto úřady nově podléhaly RSHA, který byl však sám podřízen SS. Nicméně se tímto krokem podařilo H.Himmlerovi sjednotit pod RSHA všechny policejní a bezpečnostní orgány nacionálněsocialistického Německa. Kompetence státních orgánů a struktur NSDAP se stávaly tímto zásahem stále silnějšími.
     Jedním z největších úkolu tohoto nově vzniklého úřadu byl boj proti všem nepřátelům Třetí říše a to jak v rámci hranic nacistického Německa tak i mimo ně. Tyto nepřátele viděli zejména mezi Židy, Romy a jinými „rasově nečistými“, také však mezi komunisty a dalšími tajnými organizacemi. RSHA koordinoval aktivity mezi množstvím různých agentur, s velmi širokými odpovědnostmi.
     Prvním vedoucím RSHA byl SS Obergruppenführer Reinhard Heydrich, který vedl tento úřad až do pražského atentátu 4. června 1942, kterému podlehl. Nahrazen byl následně SS Obergruppenführerem Ernstem Kaltenbrunnerem. Vedoucí RSHA dohlížel nad jednotkami Enisatzgruppen, které měly následovat německou armádu na dobytých územích. Na těchto pak převzal RSHA úkol spojený s terorem a vyhlazováním všech Židů,Romů, aristokratů, duchovních a politických oponentů říše. Rivalita mezi jednotlivými odděleními RSHA, jmenovitě mezi SD a SIPO vedla k radikalizaci antižidovské politiky. Často docházelo k nedostatkům ve slaďování mezi jednotlivými místy což vedlo k tomu, že ukazující se nutnosti, jako např. přibývající neudržitelná situace v bezúčelovém zřizování ghett, měly za následek stále radikálnější opatření.
     Organizace byla rozdělena do sedmi úřadů
Uřad I - Osobní a organizační, který vedl SS-Brigadeführer Bruno Streckenbach
Úřad II - Administrativní, právní a finanční, na starosti ho měl SS-Standartenführer Dr. Hans Nockemann
Úřad III - Vnitřní - SD (Bezpečnostní služba), vedl ji SS-Gruppenführer Otto Ohlendorf, který měl na starosti etnické Němce mimo hranice předválečného Německa a záležitosti kultury
Úřad IV - Tajná policie (Gestapo), v čele stál SS-Gruppenführer Heinrich Müller. SS-Obersturmbannführer Adolf Eichmann, jeden z tvůrců Holokaustu, byl vedoucím úřadu Referát IV B4. Pod jeho kompetence spadaly aktivity v oblasti sekt a církve, konkrétně záležitosti katolíků, protestantů, svobodných zedářů a Židů
Úřad V - Kriminální policie (Kriminalpolizei), úřad vedl SS-GruppenführerArthur Nebe. Tento úřad byl kriminální policií, která se starala o důležité nepolitické zločiny, násilí či žhářství
Úřad VI - Vnější - SD (Bezpečnostní služba), nejprve ho vedl SS-Brigadeführer Heinz Jost,dále SS-Brigadeführer Walter Schellenberg. Toto byla zahraniční tajná služba SS
Úřad VII - Psané záznamy, v čele stál SS-Brigadeführer Prof. Dr. Franz Six. Úřad byl zodpovědný za “ideologické” úkoly, tzn. Tvorba anitisemitistické a anináboženské propagandy
     RSHA také dodával bezpečnostní jednotky dle potřeb základny SS a politických lídrů.