Manifestace náboženského života



     Důležitým faktorem ulehčujícím vězňům přežití a zachování důstojnosti bylo bezpochyby uposlechnutí morálních zásad a víra, že jejich osud je v rukou božích, který by je nikdy neopustil. Vroucím modlením a cvičením zbožnosti se hledala odpověď po smyslu tak pohrdavého nakládání se životem v táboře a utrpení překračujícím lidské hranice. Kantor Heberfeld z Března se začal modlit. Modlil se, jakoby nás modlitby mohly osvobodit a shlížel na nás bůh - vzpomíná Dionys Lenard. Pobožnosti probíhaly v mnoha jazycích a lidmi rozdílných vyznání. Tak líčila Danuta Brzosko-Medryk chování vězeňkyň v den popravy 3. listopadu 1943 - Barbara propukla v pláč, Regina se přidává. Některá začíná modlitbu za umírající. Všechny brečíme. Polky, Židovky i Rusky. Modlíme se za umučené. Právě vzpomínky na takové neobyčejné momenty způsobují, že se ještě žijící vězni už několik let snaží s obrovskou vytrvalostí o výstavbu ekumenického chrámu v Majdanku.
             Mezi vězni Majdanku tvořili nejsilnější skupiny přívrženci židovské víry a křesťanství, ortodoxní, protestanti a baptisté nejsilnější skupiny. Byli tam však i muslimové a buddhisté. Vyznavači všech náboženství se snažili propašovat do tábora modlitební knížky a kultovní předměty. Proto se ve sbírkách Památníku nacházejí mimo jiné modlitební knížečky, židovské, polské a ruské knihy s náboženským obsahem : Písmo svaté - na svitcích Tóry i v knižní formě, růžence, kříže, svaté medajle, miniatury matzery a menory.
            Vedle náboženských předmětů donesených do tábora jsou také ty, co v táboře vznikly. Náboženský život byl nejčastěji vyjadřován v denně pronášených modlitbách, společně zpívaných náboženských písních i společně slavených svátcích. Vyjadřoval se též v chování vězňů snažících se žít v souladu s příkazy  náboženství, k němuž se hlásili. Tím jim bylo umožněno posilovat solidaritu a obětavost ke spoluvězňům, mírnit konflikty, působit proti nenávisti a probouzet naději na přežití. Jistým vlivem na rozvoj náboženského života v táboře měli i duchovní nejrůznějších vyznání. Do dneška se podařilo zjistit jména pouze dvou rabínů : Ekstein ze Seredi ze Slovenska a Talmud z Yeshivat Hachmei z Lublinu. Mezi katolickými kněžími se nacházeli mezi jinými už jmenovaný Roman Archutowski, Romuald Chlopecki ze Lvova, J. Chruscicki od Varšavy; Witold Kiedrowski, Ludwik Peciak, Leopold Kascinski, Josef Niedorostek
             Zajetí v Majdanku nevyvolávalo u všech vězňů náboženské pocity. Na základě táborových zážitků se mnozí ocitali v pochybnostech nebo dokonce vzdali svoji víru. Mysleli, že kdyby bylo Boha, nepřipustil by existenci takového pekla na Zemi.